 Pracuje jako profesionální
výtvarnice převážně v oboru volné, reklamní a knižní grafiky a ex libris. Vytvořila na 2700 grafik, většinu z
nich technikou linorytu. Tematicky se ve své tvorbě nijak neomezuje, třebaže
jejím nejoblíbenějším námětem zůstává město Olomouc. Její práce jsou zastoupeny
ve sbírkách galerií a muzeí a také ve sbírkách mnoha soukromých sběratelů.
Uspořádala na 60 samostatných výstav doma i v zahraničí a zúčastnila se více
než 200 výstav, přehlídek a soutěží v České republice i ve světě, na
kterých získala řadu ocenění.
V roce 1991, kdy svět vzpomínal 200.
výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta, zorganizovala v Olomouci Mozartův
den. K této příležitosti byla z její iniciativy Univerzitou Palackého
v Olomouci vydána česká (1991) a o rok později nakladatelstvím Votobia
německá verze publikace Mozart a Olomouc.
V letech 1994−2006 předsedala
olomouckému Klubu přátel výtvarného umění. V rámci klubových programů
přednesla přednášky: Výtvarné památky
poutního místa Staré Vody (spolu s Janem Bomberou, 1996), Svatá Pavlína, patronka města Olomouce, ve výtvarném umění (1997) a Svatý Kopeček na náboženských tiscích (1998).
V roce 1999 spolupracovala
s Mladou frontou Dnes.
Je kurátorkou výstav konaných ve Vile
zdraví v Olomouci.
U příležitosti svatořečení Jana Sarkandra
iniciovala vydání publikace Bohumíra Hynka Josefa Bilovského Zvěrokruh Sarkandra ze Skočova (překlad
Jan Bombera, grafická úprava Jana Krejčová, vydal Alois Dusík v roce
1995).
Z významnějších publikací, které
graficky upravila jmenujme alespoň Království české, Rodokmeny českých panovnických rodů (text a erby Jiří Louda). Tato
publikace byla zařazena do souboru nejkrásnějších knih roku 1996.
Jana Krejčová je rovněž autorkou návrhů a
spolu s Vilmou Pogodovou i autorkou realizace více než desítky úspěšných
expozic, kterými se město či okres Olomouc prezentovaly na mezinárodních
výstavách cestovního ruchu (např. Regiontour). V kryptě katedrály sv.
Václava instalovala výstavu Jan Sarkander
a paní Zdislava (1995). Navrhla výstavní panel, který reprezentoval region
Budišovsko na EXPO 2000 v Hannoveru. Je rovněž autorkou scénáře a
instalace výstavy Poutní místo Stará Voda
u Libavé (Městské muzeum v Budišově nad Budišovkou, 1995) a výstavy Svatý Kopeček a poutní místa olomoucké arcidiecéze a ostravsko-opavské
diecéze na náboženských obrázcích (ambit baziliky Navštívení P. Marie na
Svatém Kopečku, 1996). V roce 1999 textově i dokumentačně zpracovala
historii Nových Zámků u Litovle a z těchto materiálů pak vytvořila stálou
expozici v tamním Ústavu sociální péče. Naposledy vytvořila výstavu
k 750. výročí kostela sv. Mořice
v Olomouci (2007).
Autorsky se podílela na publikaci Poutní místo Stará Voda (kolektiv
autorů, Danal 1997).
V roce 2003 vydala
prostřednictvím nakladatelství Burian a Tichák publikaci Poutě do Staré Vody u Libavé ke sv. Matce Anně Starovodské, uctívané
v kostele sv. Jakuba Většího a sv. Anny a nákladem Junáka Velký Týnec
brožuru Královská studánka s kaplí
sv. Anny ve Staré Vodě (1703-2003).V roce 2005 vyšla v Kroměříži práce Kroměřížské poutě ke sv. Matce Anně
Starovodské (1716−2005). V časopise Poodří budou postupně
vycházet dějiny církevního života v jednotlivých obcích Libavska, doposud
tam byly vydány práce: Stará Voda.
Stručný průvodce poutním areálem (2006, č. 3), Stará Voda. Osud poutního areálu po roce 1945. I. a II. část (2007,
č.
1 a
2)
a Libavsko v letech 1945−1960
s přihlédnutím k osudu církevního majetku (2007, č. 3).
V tisku je práce Klášterní zahrada
ve Staré Vodě (Vlastivědný věstník moravský).
V posledních letech spolupracuje s Arcibiskupským
kněžským seminářem v Olomouci (úprava a výzdoba interiéru), v roce
2006 napsala práci Arcibiskupský seminář
v Olomouci, pojednávající o historii, představených a budovách
semináře a jejich vybavení. Rukopis doplněný obrazovým materiálem a přílohami
je připraven k vydání. (Aktualizováno v dubnu
2008)
Nejdůležitější bibliografie:
- Grafika Jany
Krejčové. Text Josef Maliva. In:
Studia comeniana et historica. Uherský Brod, Muzeum J. A. Komenského 1972.
- Jana
Krejčová. Text Václav Křupka. In:
International Grafik Vol. 6, 223, 3-1974. Frederikshavn (Dánsko), Helmer
Fogedgaard 1974.
- Vidmo
olomoucké. Deset linorytů Jany Krejčové. Text Otto František Babler. Olomouc, Spolek českých bibliofilů 1974.
- Dvacet ex
libris Jany Krejčové. Text Alena
Nádvorníková. Frederikshavn, Klaus Rödel 1982. Reedice: Mönchengladbach (SRN),
Gernot Blum 1983.
- Jana
Krejcová. In: Ex libris. Encyklopaedia Bio-Bibliographical of the Art od the
contemporary Ex libris. Text Alena Nádvorníková. Vol. III. (Vydáno při
příležitosti XXI. světového kongresu Ex libris v Utrechtu.) Celorico de
Basto (Portugalsko), Artur Mário da Mota Miranda 1986.
- Le fontane
di Monte Giulio. Jana Krejčová. Text
Cristiano Beccaletto. Arezzo (Itálie), Mario de Filippis 1990.
- Olomouc Jany
Krejčové. Text František Kobza.
Olomouc, Park kultury a oddechu 1990.
V soupisu
díla Jany Krejčové je na druhém místě roku 1960 (odkud soupis začíná) hned
první novoročenka, kterou byl linoryt s motivem hajného nesoucího vánoční
stromek. Od té doby autorka vytvořila na 250 grafických a na 100 kreslených
novoročenek. Nejčastěji se opakují klasické náměty s Božím narozením, vánočním
stromečkem či betlémskou hvězdou, a to v nejrůznějších kombinacích.
V poslední době jsou tyto motivy umisťovány do reálií města Olomouce či
okolních obcí.
Nahoru |
